Nedalo nám to a každý mužský zástupce naší výpravy (já a Tom) jsme si koupili pražičku/pec, … na čaj.
Je to v podstatě tubus, v kterém je dole elektrická spirála pro vytváření tepla, které pomalu peče/suší čaj na nerezovém/bambusovém sítu. Můžete si nastavit teplotu i délku pečení (spíše je to upozorňovací minutka) a hrátky mohou začít.
K této srandě jsme si koupili i pár kilo nepřebrané maoči… Hloupější nápad (cca v 11 hodin večer před odjezdem) nás nemohl napadnout… Nepřebraná maoča – 3,5 kila má v sobě hodně větviček, žlutých listů, bordelu… a zabírá cca krabici metr na metr. A převážejte takovu mrchu (byť relativně lehkou) v taxíku či metru/vlaku/letadle).
Tomáš si svůj díl nakonec poveze sám a já si své kilíčko ručně přeberu do odjezdu. Takže jsem si zde užil sběr čaje, skládání čaje z náklaďáku do továrničky, zavadání, přihlížel jsem oxidaci, sušení, zpracování na rolleru i pečení… Ale přebírání mi chybělo, tak jsem si ho takhle hezky zařídil. Takže po přesunu do Dračí studny mám o zábavu postaráno = bez přebrání by se nám maoča na hraní nevešla do batohu, takže není zbytí:)
