Transfery přes Brusel a Madrid jsem přežil, 14 hodinový let na letiště Narita v Japonsku taky 🙂 Ani jsem se nenadál a už mám za sebou jak transport z letiště do Tokia i přeskok do Shinkanzenu směr Kjóto.
Mezitím jsem si stihl vyzvednout Japan Rail Pass (bez něj se na japonských spojích nedoplatíte) i simku do tabletu, abych mohl pracovat na cestách, používat navigaci, psát sem, … Už mám zaplacený jeden tradiční Ryokan s onsenem (japonské specifické veřejné koupelny/lázně) v centru Kjóta. A na tohle všechno vam stačí v Japonsku pár chvil.
Zatím jsem (i díky náročné cestě) spíše apatický, ač je pro mě Japonsko vyfantazírovanou zemí co se týká kultury, čajů, jídla. Kdybych neměl za čerstva letošní skoro-měsíční Čínu, asi bych koukal víc.
Vlaky stejně jako tam jezdí přesně na čas, zastaví přesně kde mají – tady se ale (co mám zatím vyzkoušeno) domluvíte anglicky, všichni se roztrhají, aby vam pomohli a je tu čisto 🙂
A mají dost společných znaků (odborně řečeno rozsypaná rýže) písma, tak se místy chytám!
