Jak jsem psal minule, po přečajování se špatně spí (a proto budíček byl cca o půl 10), takže jsme s Tomášem moc nenaspali…
Dnes jsme se trochu „klidnili“ – po rýžové kaši k snídani jsme zašli jsme do speciálky s puery, liubao a heicha čaji (velmi tmavé typy se specifickou chutí) – po xxxx. pokusu jsme i našli konvičku (původně konvičky), kterou jsme si nakonec koupili.
V podstatě s Tomem jsme vybrali nezávisle na sobě stejné kousky, které se shodovaly i s tou, kterou nás pán majitel napájel fantastickým čajem – nejprve Liubao, poté tmavým (spíše zeleným) Puerem a poté o 10 let starší variantou stejného čaje.
Nakonec jsme si objednali půl kilo Liubao a jeden z čerňáků = bude veselo.
Prošli jsme si ještě jednou pár vybraných shopíků s čaji a vonnými tyčinkami, ale od známých Tomáše jsme se dozvěděli, že problém s náhradami a falzifikáty kvalitních produktů není jen u čajů, ale u asi 99 % vonných tyčinek a prášků (o těch jsem ani nevěděl, že existují, přitom je mniši používají stovky let v podobě velkých vysypaných obrazců u chrámů, které pak nechají pomalu doutnat a vonět…).
Zajímavost pro čajaře: čaje se v Číně (alespoň co jsem měl možnost poznat) zalévají zpravidla 100 stupňovou vodou přímo z varné konvice – tady si nehrají na chlazení vody na 80-90 stupňů – oolongy, tmavé čaje typu heicha, puer, čínské červeňáky = všechny stovkou. I mnozí touto teplotou zalií i zelené či bílé (ne však všichni). Proč tomu tak je? Tak teplá voda odhalí všechny vlastnosti (kladné i záporné daného čaje) = je to ideální způsob při degustacích a výběrech čajů pro obchodování…
Na odpoledne jsme byli domluveni se známou Tomáše, která vlastní čajovou školu v jednom z mrakodrapů v centru Huangzhou. Klasicky se celá akce protáhla, ochutnali jsme (konečně po x. řádce tmavých) svěží zelené čaje, podívali se na rituál vytvoření vonného „symbolu“, užili si místní dezerty a taxíkem jsme projeli celým HZ (cca za 50 yenů) až k našemu hotelu…
Skvělá večeře nás nemine – jídlu asi později věnuji speciální díl 🙂 Užívejte!
